Poruchy příjmu potravy představují zástupné řešení hluboko usazeného problému ve zcela jiné oblasti, než je jídlo.
Je to destrukční mechanismus, který nabourává a následně přetváří myšlení. Současně se promítá do prostředí těla. Nezřídka v průběhu onemocnění dojde k dlouhodobému či trvalému poškození fyzična a psychična, např. selhávání ledvin, arytmie srdce, ekzematická kůže, řídké slabé vlasy, slabé praskající žíly, poruchy spánku, perfekcionismus, problémy s odosobněním, sexuální obtíže a mnoho dalších.
Poruchy příjmu potravy (PPP) jsou onemocnění fyzické i psychické oblasti člověka na hranici závislosti, často doprovázeny například obsesivními rysy, sebepoškozováním, sociální izolací, lhaním, úzkostmi, krádežemi, paranoidním smýšlením, budováním duální identity, perfekcionismem, patologickými intimními vztahy, zneužíváním návykových látek včetně alkoholu, gynekologickými obtížemi, podvody, černobílým vnímáním a dalšími závažnými jevy.
„Úmrtnost je dvojnásobná proti ostatním psychiatrickým diagnózám a desetinásobně vyšší ve srovnání s obecnou populací. Riziko sebevražd je až 200násobně zvýšené.“*
V důsledku onemocnění často dochází k útlumu/vymizení přirozeného instinktu a nárůstu nedůvěry ve vlastní úsudek. Vnitřní rozlišovací a rozhodovací schopnosti jsou deformovány. Identita přestává existovat.
To vše v kontextu běžných dnů znamená pro nemocného obrovský tlak, ve kterém je čím dál obtížnější nacházet úlevu. PPP jsou sebedestrukčním procesem, který má, ať už si to nemocný připustí, anebo ne, vést ke zmaru života jako takového. Příčinami smrti v případě PPP je nejčastěji selhání orgánů nebo sebevražda.
Cestu k uzdravení často doprovázejí relapsy, zejména na jejím začátku. Projevit se mohou i ve zcela jiné oblasti, než je jídlo.
Upozorňovat na komplex obtíží přidružených k PPP je proto zásadní. Dobrým začátkem je narovnat pokřivené stravovací návyky a dostat tělo na zdravou váhu, aniž by se proti tomu hlava bouřila. A teprve tam začíná skutečná cesta ke skutečnému zdraví, k vyproštění se z nezdravých vzorců myšlení směrem k laskavým mezilidským vztahům, včetně toho sám k sobě. Tato cesta trvá mnohdy několik let nebo i celý život.
“Věříme, že uzdravení je individuální mezník v životě každého člověka, a je důležité jej respektovat. Důležité je, že člověk může život žít, a ne jej přežívat.”
Autor: Kristýna Mikésková